Stránky Vinného kroužku
 Vyhledávání
 Náhodný obrázek
 Odběr novinek
Máte zájem o zasílání novinek emailem? Zaregistrujte se:

Dorostenecká sekce Vinného kroužku

Zájezdy dorostenecké sekce:


4. zájezd Dorostenecké sekce VK (2017)

Morava, Dolní Rakousko, Burgenland

15.6. - 18.6.2017

účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Tadeáš

V novém červnovém termínu jsme se opět rozhodli vyrazit na cestu za vínem, dobrodružstvím a nezapomenutelnými zážitky.

Popis výletu:

Den I. (čtvrtek 15.6.2017)

V půjčovně nám místo našeho Řehtíka dali na první pohled trochu lepší, ale mnohem menšího křížence Opelu a Kosočtverce, který záhy přišel k přezdívce Zvoník. Už při výjezdu z půjčovny se ozvalo pěkné nefalšované „dentální“ řazení přes zuby a počáteční komplikace umocnil i pokus o vjezd do garáží v OC Chodov, kde jsme se horní částí dotkli signalizační laťky a před vjezdem začali váhat, co dál. Při couvání ven jsme s úlevou zjistili, že problém způsobila anténa, takže jsme k radosti všech za námi couvajících řidičů napodruhé zajeli dovnitř a mohli nakoupit proviant. Nákup vypadal zhruba jako vloni pouze s tím rozdílem, že loňské fenomenální hovězí nahradila plebejštější vepřová krkovice. Nicméně kvalita zážitku u řeznického pultu byla plně srovnatelná s loňskou.

Po nákupu a návštěvě občerstvení jsme vyrazili na D1, která se ale začala ucpávat, a tak jsme museli operativně posunout ochutnávku mandlovice v Hustopečích, kde nás opět uvítala milá Kateřina se skvělým produktem. Stejně jako vloni se ochutnávka vydařila a proběhly také nákupy. Abychom ukončili loňské deja vu, vyrazili jsme na kapličku, kde ale probíhala akce jedné energetické firmy. Na party jsme se nehodili ani outfitem, a někdo ani přesvědčením, a tak nám nezbylo, než se u vchodu vyfotit a vyrazit do Pavlova, kde nás ještě napadlo zařadit spontánní ochutnávku vín u Garčiců. Paralelně zde sice probíhala a asi déle plánovaná akce, ale to nám nezabránilo v koštu a menším nákupu.

Na návsi jsme pak v dobrém rozmaru potkali místního starousedlíka pana Urbana, což se pro další vývoj večera i zájezdu ukázalo jako klíčové. V situaci ne nepodobné vpuštění bájného koně do Troji jsme byli usazeni se sklepě a náležitě pohoštěni několika koštýři a také sektem. Při našem odchodu bohužel zachvátila sklep apokalypsa, která se prý následně přesunula i na místní náves a v omezené míře i do kempu, kam jsme dorazili za chvilku.

Den II. (pátek 16.6.2017)

Páteční ráno se odehrávalo ve znamení sčítání škod a jejich minimalizací. Část týmu se rozjela do kraje zařídit úklid Zvoníku, zbytek strávil poetické odpoledne na pláži konzumací čtvrtečních nákupů, abychom se posléze sešli v kempu a vyrazili za Rudim Woditschkou do Herrnbaumgartenu.

Čekala nás bohatá a velmi povedená ochutnávka kompletního spektra produkce, který jen za první polovinu roku 2017 získal přes 80 zlatých medailí na různých soutěžích. Velmi příjemnou a bohatou ochutnávku umocnil fakt, že vína byla opravdu dobrá a Rudi je sympatický člověk. Do kempu jsme se vrátili už téměř za tmy v dobré náladě, a tak jsme ještě kvalitně ogrilovali krkovici.

Den III. (sobota 17.6.2017)

V sobotu jsme se sbalili a vyrazili podle původního pátečního plánu do Rakouska. Do programu jsme během dopoledne zařadili ochutnávku ve vinařství Frohner u Hanse Frohnera, který měl kromě mohutného kníru i solidní vína. U Hainburgu jsme překročili Dunaj, začlenili pauzu na oběd a pokračovali k Neziderskému jezeru. Odpoledne jsme dorazili do Poddersdorfu, navštívili pláž a po kávě také vinařství Steiner a biovinařství Ettl na Weinstrasse. Dále jsme se vydali na jih a překročili maďarskou hranici. Po nutné zastávce na zámku Esterházy, kde působil Joseph Haydn a kam jezdila za operou i Marie Terezie, jsme po značně použitých maďarských cestách dorazili do Šoproně, kde jsme se neúspěšně pokoušeli ubytovat v kempu. Alespoň jsme si dali večeři a vyrazili po západním břehu Neusiedler See opět do Rakouska, kde jsme se ubytovali v kempu v Rustu přímo u jezera.


Den IV. (neděle 18.6.2017)

V neděli ráno jsme pobalili a den začali stylově ochutnávkou přímo v Rustu. Následně jsme pokračovali na sever do vesnice Purbach, kde jsme narazili na uličku vinných sklepů Kellergasse a ochutnali bohatou kompletní kolekci vín ve vinařství Sandhofer. Trochu jsme litovali, že už je neděle, ale nezbylo nám než pokračovat dál a po zastávce na grilování u římských vykopávek v blízkosti Petronell-Carnuntum, jsme nabrali směr Bratislava, Brno a Praha.

Původní plán jsme sice nesplnili, ale i tak jsme si to hodně užili a aspoň nám zbylo něco třeba napříště!

Nahoru


3. zájezd Dorostenecké sekce VK (2016)

Rakousko: Weinviertel, Wachau

5.5. - 8.5.2016

účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Tadeáš

Popis výletu:

Po roce jsme opět vyrazili ve stabilní sestavě i s Řehtíkem, který podle stavu kilometrů za celý rok v půjčovně nic nenajel, za zážitky na vinice.

Sraz byl ve čtvrtek dopoledne na Karlově náměstí a hned úvodní minuta a přípitek rozhodly o tom, kdo bude řídit. Vyrazili jsme do Alberta v Průhonicích, kde za zmínku stojí zejména nákup hovězího a námi prováděné školení řezníka o vhodné aplikaci jím nabízeného kusu masa. Radimovi se podařilo vymámit opravdu exkluzivní kousek, o jehož osudu bude ještě v článku řeč. Po úspěšném nákupu a přípitku sektem (podobnost se seniorskou verzí kroužku je čistě náhodná), jsme vyrazili po D1, kde jsme vlivem uzavírek a oprav strávili víc času, než jsme chtěli, ale na druhou stranu také za jízdy dostali prospekty jednoho moravského vinařství. Poměrně slušně posíleni jsme dorazili na první ochutnávku, kterou ale nebylo víno, nýbrž mandlovice v hustopečcské mandlárně. Od všech tří vzorků jsme měli dvě rundy a po nákupech jsme ještě vyfasovali něco na cestu, takže když jsme dorazili do Lednice, byli jsme již v poměrně povznesené náladě. V areálu jsme vyčkali příjezdu lodi, na které se plavila část seniorského kroužku a obě akce se tak na jeden večer ve Velkých Bílovicích spojily. Večerní zábava v pěkném a příjemném ubytování probíhala jako jeden velký mejdan a také jsme grilovali, respektive jsme utahali exkluzivní steaky do stavu podrážky od gumáky. Ale s hořčicí se to dalo...

Po ránu jsme se pobalili a vyrazili do Rakouska, kde jsme chtěli navštívit Rudiho Woditschku, který ale nebyl doma, a tak jsme museli vzít za vděk jinými vinaři z Herrnbaumagartenu a Poysdorfu, abychom doplnili stav zásob a realizovali i nákupy na domů. Následně jsme odpoledne vjeli do Kamptalu a v Langenlois absolvovali ochutnávku ve vinařství Steininger. Putování jsme zakončili stavbou stanu v kempu Donaupark v Kremži.

V sobotu jsme měli na programu Wachau a tak jsme vyrazili po pravém břehu proti proudu Dunaje a s několika zastávkami na ochutnání a nákupy jsme dojeli až do Melku, kde jsme si prohlédli klášter. Pro zpáteční cestu jsme si vybrali druhý břeh a do programu jsme vklínili i vyjížďku do kopců ke klášteru Jauerling, kde je i lyžařský vlek. K Dunaji jsme se vrátili právě včas v Espitzu, abychom si mohli vychutnat skvělé veltlíny a ryzlinky ve Spitzu a Dürnsteinu. Po návratu do kempu následovalo pivo v zahrádce a posezení.

V neděli jsme sbalili stan a z kempu vyrazili na nedaleký klášter Göttweig, po jehož prohlídce jsme vyrazili domů. Byl to fajnový výlet a do Rakouska se asi budeme ještě vracet...

Nahoru


2. zájezd Dorostenecké sekce VK (2015)

Německo: Rheigau, Nahe, Rheinhessen, Württemberg

30.4. - 3.5.2015

účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Tadeáš

Po předloňském úspěšném zájezdu a loňské pauze způsobené studiem velké části sekce v Texasu jsme se rozhodli pro další zájezd a vzhledem k okolnostem nám jako nejlepší cíl přišly německé regiony Rheingau, Nahe, Rheinhessen a Würtemberg.

Popis výletu:

Den I. (30.4.2015) "I cesta může být cíl"

Avizované se stalo skutečností a Dorostenecká sekce opravdu vyrazila poslední dubnový den na svůj druhý výlet. Po sběrné akci v Praze a vypůjčení dodávky nadešel čas nákupu potravin a vína na cestu. Vzhledem k probíhající ochutnávce moravských vín v supermarketu začal výlet stylově. Cesta, doprovázená konzumací, probíhala podle plánu a až na malou zajížďku bez komplikací. Po příjezdu do Hombergu nad Ohmem za účelem naložení Tadeáše bylo jasné, že původní plán dojet do Wiesbadenu je zbytečně hektický a proto jsme se rozhodli přenocovat v místech, kde se vyrábí vína jablečná.

Den II. (1.5.2015) Rheingau a Nahe

Co jsme nestihli ve čtvrtek, jsme chtěli v pátek dohnat, a proto jsme vyrazili hned ráno po dálnici téměř až do Hochheimu na nejvýchodnější vinice Rheingau. Skutečnost, že byl zrovna svátek práce, nám sice zkomplikovala, ale neznemožnila místní vína ochutnat. Ochutnávka proběhla ve vinařství Wilhelm & Michael Hück, kde nám nabídli celou řadu vzorků včetně slušného červeného Spätburgunderu.

Z Hochheimu jsme pokračovali do kláštera Eberbach, v jehož interiéru se odehrávají některé scény filmové adaptace románu Umberta Eca Jméno růže. Mimochodem je zde také vyhlášení klášterní vinotéka, kde jsme ochutnali perfektní ryzlink. Dále pokračovala cesta vinicemi až do Rüdesheimu na přívoz přes Rýn, kde jsme přejeli do Bingenu a vydali se do nevelké vinařské oblasti Nahe. V Johannisbergu jsme ochutnávali ve vinařství Hanka, kde měli solidní ryzlinky. Po vydatné ochutnávce jsme pokračovali dále a v Münster-Sarmheimu jsme víceméně náhodně zastavili v rodinném vinařství Kruger-Rumpf, jehož tradice sahá až do roku 1708. Vinařství je členem VDP (Verband Deutscher Prädikatsweingüter), což je spolek nejlepších německých vinařství. Za svoji produkci získalo mnoho ocenění, jako například za nejlepší německý ryzlink v cenové kategorii do 10 EUR. Nás se ujal mladší člen rodinného businessu a připravil nám skvělou komparativní ochutnávku se zajímavým výkladem v angličtině. Při ochutnávce se neostýchal otevřít ani opravdu drahé láhve a bylo vidět, že se mu náš přístup líbí. Nám se zase zamlouvala produkce vinařství, a tak jsme i přes trošku vyšší ceny udělali celkem velký nákup a vyrazili hledat nocleh. Potom, co jsme neuspěli v kempu, pak vinou spícího navigátora nastal ve vozidle chaos, ze kterého jsme vybruslili naprosto brilantně, jelikož jsme zasquotovali tepee v jednom vesnickém tábořišti, a tak jsme ani druhou noc nemuseli stavět stan.

Den III. (2.5.2015) Nahe a Rheinhessen

V sobotu ráno, potom jsme se co nejtišeji sbalili a rychle opustili tábořiště, jsme vyrazili objevovat další části Nahe. U Kirnu jsme posnídali v blízkosti vyhlídky Nahe-Skywalk a v Monzingenu jsme poté narazili na vinařství Heinrich, kde nám paní domu dopřála vydatnou ochutnávku jak do počtu vzorků, tak do objemu ve sklenici. Nutno podotknout, že celou ochutnávku absolvovala s námi a není se čemu divit, protože víno měla dobré. V dopoledních hodinách jsme ještě v centru Bockenau zastihli paní z vinařství Schwarz, která kvůli nám musela odložit odjezd na sobotní oběd. Vína zde nebyla tak jednoduchá, nejlepší byl asi suchý dornfelder, následovaný šedou rulandou a ryzlinkem, který se postupem času ve sklenici výrazně zlepšoval.

Dále jsme vyrazili přes Bad Kreuznach a po obědovém pikniku následovali do Alzey a dále do hloubi oblasti Rheinhessen. Splnili jsme vytyčený plán a stavili se v Hochbornu ve vinařství Hahn, kde si sice nejdřív mysleli, že jsme ti Poláci, co jim přijeli spravit střechu, ale nakonec se všechno vysvětlilo a situace vyústila v příjemně strávenou půldruhou hodinu ve společnosti dcery majitele Dorothee Hahnové. A abychom neměli žízeň, zastavili jsme se také v našem prověřeném vinařství Lambertushof v Bechtheimu, které nás opět nezklamalo. Odtud jsme již pokračovali do Heidelbergu, kde jsme s pomocí místních taxikářů našli kemp a poslední noc tak konečně strávili ve stanu.

Den IV. (3.5.2015) Baden-Württemberg

Nedělní ráno přineslo prohlídku romantického zámku v Heidelbergu a poté nám nic nebránilo vydat se prozkoumat bádenské vinice. Vzhledem k nedělnímu dopoledni se nám nepodařilo najít žádné otevřené vinařství ani v takových centrech jako je Schriesheim nebo Weinheim a nakonec jsme se rozhodli vjet zpátky do Rheinhesenska, což se ukázalo jako dobrý krok, protože jsme v XX natrefili na nedělní venkovskou zábavu přímo na dvoře vinařství, kde jsme za zpěvu lokálních umělců ochutnali zajímavou produkci a provedli poslední nákupy. Dále již pokračovala cesta se zastávkou v Hombergu přímo do Prahy.

Byl to sice krátký a intenzivní zájezd, ale užili jsme si to a tak nezbývá, než pomalu začnout plánovat další ročník, protože nápady a chuť vyrazit rozhodně máme!

Nahoru


1. zájezd Dorostenecké sekce VK (2013)

Alsasko, Německo

8.5. - 12.5.2013

účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Tadeáš

Cílem prvního zájezdu Dorostenecké sekce nemohlo být snad nic jiného než Alsasko. Spojení kvalitních vín za rozumné peníze a zajímavé architektury okořeněné příjemnou atmosférou je parádní lákadlo. Další výhodou tohoto místa je malá jazyková bariéra, protože ač dnes leží Alsasko ve Francii, patřilo v historii k Německu a německý vliv je patrný například z názvů obcí (Obernai, Neiedernai, Epfig, Traenheim, Beblenheim). Kromě Alsaska jsme navštívili také Moselu mezi lucemburským Remichem a Koblencí a Rýn mezi Koblencí a Mohučí. V neděli pak proběhla krátká zastávka ve Frankách.

Myšlenka zájezdu dorostenecké sekce vznikla někdy během počínání družstva Mr. Wolf v soutěži EconTech a zprvu nebylo jasné, jestli budeme výlet vůbec realizovat. Zájem se ale ukázal být dostatečný, a tak jsme naplánovali výlet, program do značné míry kopíroval zdařilý 12. výlet vinného kroužku. Další fází přípravy bylo shánění dostatečně početné posádky a vybavení. Vyšli jsme z léty prověřených zkušeností a kromě tyče (okultní nezbytnost na zájezdech vinného kroužku od samého počátku) jsme vezli snad všechno (kufr, stolek, židličky,...). Docela zajímavý byl vývoj počtu přihlášených, který neustále kolísal mezi čtyřmi a osmi. Tuto fluktuaci a ostatní problémy jsme dokázali překonat a na výročí konce války jsme vyrazili...

Popis výletu:

Den I. (8.5.2013)

Po vyzvednutí Transitu v půjčovně a sběrné jízdě po Praze jsme vyrazili kolem poledne ze Strahova. Motor šlapal jako hodinky, v autě se podával nachlazený riesling a všechno vypadalo v pohodě. Na 45. kilometru D5 se ale objevil problém v podobě defektu pravého zadního kola, z čehož vyplynula výměna kola svépomocí. A protože "Mr. Wolf solved the problem", tak jsme mohli se zastávkou v pneuservisu v Berouně a více než dvouhodinovým zpožděním pokračovat dál. Německo jsme přejeli poměrně hladce až na dvouhodinovou paralelní jízdu s různými občany států jihovýchodní Evropy a jejich alegorickými vozy. K překročení Rýna došlo vlivem komplikací až kolem deváté hodiny a v Obernai nás zachánil noční hlídač, který nás vpustil do kempu, kde jsme unaveni postavili stan a rozdělili ložnice.

45. kilometr D5

Den II. (9.5.2013)

Čtvrtek jsme věnovali alsaským vínům a jejich výrobcům. Vyrazili jme po vinné stezce směrem na jih přes Barr a Andlau do Itterswilleru, kde proběhla první zastávka se dvěma ochutnávkami. Zaujala nás zejména ochutnávka ve vinařství Wassler, kde jsme zakoupili Klevner (rulandské bílé), Silvaner a ryzlinky. Starší manželský pár nás bohatě zásobil také dalšími víny z alsaské nabídky.

Vinařství Wassler

Během příjemného dne jsme zastavili ještě v Dambachu, Ribeauville a Kaysersbergu, kde jsme nakoupili na statku u Francoise Stolla, jehož předci se vínu věnovali už od roku 1767. Ochutnávka probíhala přímo ve sklepě za přítomnosti plných dřevěných sudů s poutavým výkladem majitele.

Vinařství Stoll

Nejjižněji položeným místem, které jsme navštívili, bylo kruhové městečko Equisheim, kde proběhla ochutnávka a nákup sýrů a spotřebního vína. Program pokračoval hromadným fotografováním u restaurantu Kirrmann v Epfigu a po návratu do kempu a večeři jsme vyrazili na procházku do centra starobylého městečka Obernai.

Den III. (10.5.2013)

V pátek ráno jsme sice zaplatili a opustili kemp, ale z Alsaska jsme tak rychle neodjeli. Vydali jsme se na západ do Vogéz, kde jsme vystoupali na Mt. Saint Odile, kde se na skále nachází klášter. Po prohlídce okolí a smočení v léčivém prameni jsme se přes Saint-Nabor, Ottrott, Rosheim a Molsheim dostali až na severní okraj vinařského regionu, kde jsme v Traenheimu absolvovali ještě dvě ochutnávky. U Frederica Mochela podávali vynikající, ale trošku dražší riesling, a protože jsme nespěchali, našli jsme ještě vinařství Fischbach, jehož majitel získal z jasných důvodů všeříkající přezdívku "šikovný soudruh." Jeho vína nám zachutnala tak, že nakládka kartonů do dodávky musela probíhat přímo ve dvoře.

Mt. Saint Odile

U Fischbacha jsme zakoupili také dostatek vína na další cestu, a tak nám přesun přes Saverne, Phalsbourg a Saaralbe do Německa utekl docela rychle. V Německu jsme do nabitého programu včlenili návštěvu vyhlídky Saarschleife u obce Orscholz v naději, že uvidíme některou z mnoha nákladních lodí na řece Saar. Žádná bohužel nejela, a tak se část posádky pustila alespoň do výchovy domorodých chlapců.

Saarschleife

Z důvodu možnosti výhodného nákupu nafty jsme se krátce mihli v Lucembursku a zamířili do Trieru, kde jsme se ubytovali v kempu Treviris, postavili stan a někdo dokonce opět nafoukl i postel. Následovala vyčerpávající procházka do centra města, kde nás uvítaly dva typické symboly Trevíru: Porta Nigra a místní rodák Karel Marx v podobě rudé plastové postavičky. Bittburger v místní pivnici byl odměnou za zvládnutí náročného dne.

Karl Marx

Den IV. (11.5.2013)

Sobotní program byl zaměřen na Moselu a část Rýna. Z Trevíru jsme se po kontrole místní policií vydali severovýchodním směrem do Neumagenu a dále směrem na Bernkastel. Nákup vína proběhl ve vinařství Gayerslay, které je vybavené také vlastním přístavištěm, a poté ve vinařství Reuter-Dusemund, kde nás uvítal nejstarší člen klanu, který toho ve svém životě (stejně jako 11.5. dopoledne) přechutnal asi opravdu mnoho. Mezi odbíháním do sklepa pro nové láhve (lednice v místnosti pro hosty byla ze zvláštních důvodů plná prázdných lahví) nám bodrý vinař vyprávěl o dobách, kdy bylo v Německu povoleno řídit s 1,2 promilemi v krvi. Nicméně rieslingy měl exkluzivní!

Reuter-Dusemund

Následovala povinná návštěva zříceniny hradu Bernkastel (asi jediný hrad na kopci na který se jede tunelem a z parkovište se jde z kopce) a poté jsme pokračovali přes Cochem dále po proudu. Nedojeli jsme však až do Koblence, odbočili jsme již dříve, překonali po okresních cestách hřeben a sjeli v Boppardu k Rýnu. Za St. Goar jsme zastavili pod skálou Lorelai a na místě zvaném Lorelayblick jsme si připomněli tvorbu Heinricha Heina. Následovalo překonání řeky za pomoci přívozu (někteří tuto skutečnost zapomněli) a poté úspěšné hledání kempu Marauee v Mainzu.

Bernkastel

Den V. (12.5.2013)

V neděli jsme se v dešti velmi rychle sbalili a vyrazili k jihu do vinařské oblasti Rhein Hessen. Vinou uzavírek ve městě jsme byli nuceni k cestě do vinic opět využít přívoz, na který jsme museli asi 20 minut čekat. V Niersteinu nás pak uvítalo nedělní dopoledne se zvuky kostelních zvonů, které nejsou dobrým signálem pro turisty se zálibou v ochutnávání vína. Podařilo se nám navštívit pouze jedno vinařství, kde jsme ochutnali velmi kyselý a poměrně dryhý riesling a odešli s 1 lahví něčeho polosladkého (aspoň to nebylo kyselé) pro rychlou spotřebu.

Centrum vinařství tohoto regionu nám neukázalo svoji nejvlídnější tvář a tak jsme se vydali hledat jižněji. Za Mettenheimem jsme se rozhodli odbočit doprava směrem od řeky, což se za chvilku ukázalo jako dobrý krok. V obci Bechtheim jsme uviděli otevřená vrata u penzionu, kde nabízeli také ochutnávky vín, a tak jsme zaparkovali poblíž. Ve vinařství Lambertushof nás přivítala paní v nejlepších letech a usadila nás do menší místnosti. Během konverzace nám na stůl nanosila opravdu široké spektrum vín od rieslingů až po barikovaná červená vína. Nazávěr dlouhé, výživné, ale velmi chutné ochutnávky, při které se na nám postupně přišla představit celá rodina, jsme udělali poměrně velký nákup různých vín za příznivé ceny.

Naše další cesta vedla od Rýna na východ. Po dálnici A81 jsme posléze dorazili do okolí Würzburgu a ve Volkachu se pokusili navštívit prověřené vinařství Bruno Bienert. Bohužel jsme v nedělním odpoledni nebyli úspěšní, ale s prázdnou jsme díky pěstitelům chřestu neodjeli. Na statku kromě šparglu prodávali také pro Franky typické cuvéé Domina, a to rovnou v litrových lahvích. Zbytek cesty, stejně jako následný rozvoz účastníků po Praze proběhl v pořádku.

Poslední piknik

Závěr

Navštívili jsme to, co se v rámci časových a finančních možností dalo. Víno chutnalo, auto jelo, program byl vyvážený, počasí bylo v pohodě, sranda byla... prostě se to potkalo!! Díky za to!

Nahoru


  2001 - 2020 © Vinný kroužek                                                                                                                                                Hlavní stránka