Měl to být zájezd splacených dluhů a splněných přání. Alsasko jsme navštívili tolikrát, ale v Colmaru a v severní části stezky jsme ještě nebyli. Moselu jsme jen lehce navštívili před lety a ještě jen Obermosel, o dlouho odkládaném Rýnu ani nemluvě. Zjara přišel Ivoš s ryzlinkem od Frederica Mochela s tím, že je to opravdová bomba a Roman chtěl jet na bernkastelský hrad. Aleš se chtěl navíc podívat do Urbaru, malé vesnice naproti Lorelai.

Oproti plánu jsme vyrazili již v neděli 2. září, abychom měli den navíc. Tentokrát byl start klasicky v Nemocniční ulici a po již tradičním přípitku jsme vyjeli na známou cestu směr Obernai. Cesta i ubytování proběhly bez příhod. Večer konzumace prvních lokálních vín. Druhý den následoval rychlý přesun do Colmaru, jehož návštěva stála za to. Odtud přesun do Eguisheimu a pak po známé vinné cestě. Zastávka v Ammerschwiru u Maurice Grise vyzněla naprázdno, nikdo nebyl doma. V Dambachu u Kamma rovněž zavřeno a tak nákupy proběhly hlavně ve vesnici květin v Itterswilleru u Leona Fallera (krom sušších vín i bohatá nabídka paštik) a u Rémy Kieffera (klevner a sylván). Auto se tak začalo plnit prvními kartony s vínem a pochutinami. Večer jsme se vydali na večeři do restaurace v Obernai, kde pro některé byl místní šukrut nepřekonatelný. Výborná lokální vína byla samozřejmostí. V noci bylo teplo k 20 stupním. V kempu v Obernai jsme potkali první a poslední Čechy na celé cestě.

V úterý ráno proběhlo rychlé balení a odjezd na severní část vinné cesty s hlavním cílem v Traenheimu u Frederica Mochela. Toto vinařství jsme posléze našli a odměnou nám byly nejlepší nákupy v Alsasku tohoto roku. Úspěch však byl vykoupen unikajícím pravým zadním kolem našeho zánovního vozu se sotva odstraněnými nálepkami Bundeswehru. Naštěstí byl defekt za 20 éček v místní dílně brzy odstraněn a mohli jsme pokračovat k německé hranici. Zde jsme se napojili na dálnici a v Schengenu jsme sjeli k Mosele. Nejprve po lucemburském břehu a v Remichu jsme přejeli na německou stranu. Příjemnou krajinou cesta utíkala a brzy jsme byli v cíli – v Trevíru. Ubytování v kempu na břehu Mosely a večer jsme šli pěšky do centra na pamětihodnosti (Porta Negra) a na Bittburger.

Další den nás čekaly ty nejkrásnější části Mosely, ale počasí nám moc nepřálo, zatáhlo se a padly i nějaké kapky. Jeli jsme úžasným údolím, a jelikož už jsme byli frustrovaní pohledem na plochy vinic a dlouho na suchu, přišla logicky zastávka na ochutnávky. Tentokrát v Braunebergu. První bylo vinařství Schiffmann –Junk, kde jsme nakoupili přívlastkové rieslinky a jen jsme nákupy uložili, tak jsme pokračovali ve vedlejším domě ve vinařství Reuter Dusemund s nákupem dost dobrých kabinetních rieslinků. V deštivém počasí už to byl jen kousek do Bernkastelu, kde jsme vyjeli na zdejší hrad s pověstnou vyhlídkou na Moselské údolí a legendární vinici Doctor. Cesta dál pokračovala do oblasti Terassenmosel s prudkými srázy kamenitého údolí osázeného révou. Úžasné! Za lepšícího počasí jsme dorazili do Koblence. Ubytování v kempu na soutoku Mosely a Rýna. Klidný večer za požití nakoupených vzorků. Tadeáš obhlídl město.

Čtvrtek jsme zasvětili Rýnu. Počasí se výrazně zlepšilo a tak se bylo na co těšit. Přesun nebyl dlouhý a tak jsme v klidu pobalili a vyjeli po levém břehu Rýna. Brzy jsme byli v malebném údolí s řadou pěkně upravených větších či menších obcí, spoustou kostelů, hradů a zámků. Netrvalo dlouho a přes Boppard jsme dojeli do Sankt Goaru a legendární skále Lorrelei. Ze Sankt Goaru jsme odbočili do kopců a vyjeli na vyhlídku Maria Ruh naproti Lorrelei, pořídili několik krásných obrázků a v nedalekém Urbaru v hostinci, kde kdysi Aleš pracoval, jsme si dali kafe. Vyjeli jsme zpět do Sankt Goaru a nechali se převézt přívozem na pravý břeh Rýna. Pokračovali jsme nádherným údolím řeky s přibývajícím vinicemi v nádherném počasí. Pomalu jsme vjeli do Rheingau. Odbočili jsme do vinic a dojeli až do kláštera Eberbach, kde v místní vinotéce proběhl lehký nákup zdejších rieslingů. Na další nákup jsme zavítali na statek nedaleko Kiedrichu, kde nás čekala zvláštní a svérázná ochutnávka lokálních vín (až dost brousků). Pak už to nebylo daleko do Mainzu na soutok Mohanu s Rýnem, kde byl příjemný a pěkný kemp. Po celodenním ochutnávání bílých vín jsme nepohrdli večer několika Bittburgery v místním hostinci.

Další ráno nebylo potřeba nic balit a tak jsme ve stále pěkném počasí plní očekávání, jaká bude největší vinařská oblast Německa natěšení na sylvány, ryzlinky, dornfeldery, rulandy a další produkty Rheinhessenska. Nijak jsme se neloudali a zamířili přímo na jih do jedné z nejvyhlášenějších vinařských obcí Niersteinu. Zde v části obce Schwabsburg ve vinařství Orbelhof jsme dobře ochutnali a nakoupili především rulandy a dornfelder. Vyjeli jsme do vrchů nad Rýnem, přímo do centra vinic Niersteinu (kterých je zde 1000 ha), kde jsme poeticky poobědvali a zapili místními nákupy. Dále nás cesta zavedla do Wormsu a po prohlídce starého města, osvěžení v restauraci jsme se vydali do oblasti Alzey. Celou dosavadní cestu jsme projížděli obrovskými plochami vinic a i nadále tomu nebyl jinak. Cestou na Alzey jsme zastavili v Hochbornu v luxusním vinařství Hahn s velmi příjemnou, hezkou a vína znalou budoucí paní domu. Skvělá ochutnávka a tomu odpovídaly i nákupy jak bílých, tak červených vín. Trochu rozdováděni jsme zvlněnou krajinou plnou vinic dojeli opět k Rýnu a do našeho kempu. Byl to pěkný den.

Poslední den cesty jsme pobalili již s obtížemi. Pro víno nebylo již v autě k hnutí. Po dálnici jsme vyjeli směrem na Würzburg, kde jsme zaparkovali přímo před Residencí a prohlídli si staré město. Následoval skromný a dost drahý nákup medailového kabinetního sylvánu ve Staatlicher Hofkeller v nezbytném bockbeutelu a pak jsme vyjeli do Volkachu. Zde po obhlídce městského sobotního festu s volksmusik jsme si dali pochodové cvičení v poledním vedru, abychom našli ten pravý weingut. Odměnou nám byla firma Bienert, plná bockbeutelů se sylvány, rieslingy, dornfeldery a výborným červeným cuvéé – Domina. A to byla naše poslední zastávka. Návrat domů po obvyklé trase již proběhl v

Odkazy

Na závěr ještě několik odkazů na vinařství, která jsme navštívili: