Po celkové spokojenosti z loňského zájezdu padla volba opět na Italii, tentokrát severovýchodni. Obavy z vedra vedly k posunutí termínu na zatím nejpozdější termín. Cesta začala nenápadně a neoriginálně opět v Nemocniční ulici a až do chvíle, kdy se na palubě vozidla opět objevila barva a zmatený navigátor s výkřikem “na Munich“ v klíčové chvíli usnul. Přesto jsme dojeli do Brixenu do kláštera Neustift, kde leží první vinice od Brenneru. Výborný Sylván, Kerner a Lagrain. Ubytování v hezkém kempu Moosbauer v Bolzanu.

Následující den v mlhavém počasí jsme ujížděli nádherným údolím Ady až do Merana. Následovala prohlídka lázeňského města, nákupy vín a pršutu. Opět výborný Lagrein, Vernatsch, Sylván. Po druhém břehu jsme směřovali na jih ke Kaltersee, což je moc pěkný místo s fajn lidma a dobrým vínem. Odsud byl již jen kousek do Tramínu, odkud snad opravdu toto víno pochází. I zde byly nákupy úspěšné. Cesta zpět do kempu a večerní ochutnávky byly v rovněž pohodě.

Následující ráno jsme posnídali, pobalili a vydali se do Veneta. Tvrdí se, že tento region je skutečným rájem pro milovníky přírody, gurmány a milovníky vína, což jsme vlastně my. 300 milionů litrů vína ročně z něho dělá jeden z největších vinařských regionů Itálie. Rozkládá se od Gardy až po jaderské moře. Nejvýznamnější vinařské zóny jsou Soave, Valpolicella a Bardolino. Dojeli jsme na již známý břeh Gardy přímo do Bardolína a odsud přes hory do malebné oblasti Valpolicela. Následoval dramatický přejezd horského hřebene z Negraru do Grezzany, kde jsme se museli občerstvit v restautaci a pokračovali jsme severně od Verony do Soave. Zde nás uvítalo starobylé město s hradem a komplentími hradbami. V jedné z uliček jsme objevili enoteku s ochutnávkou Soave (Garganega 85% doplňující jsou Pinot Bianco,Chardonnay nebo trebiano), nejlepší Soave classico a Soave classico superiore. Podařilo se nám zde zakoupit výborné květnaté Soave classico. Po nákupech jsme vyrazili na Vicenzu, kde jsme se na jejím okraji ubytovali v kempu plném komárů. Komáři a žízeň nás donutili k asi tříkilometrové vycházce do místního bufetu, kde nabízeli poměrně slušné pivo. Komáři se na noc naštěstí někam zdekovali, takže i spánek byl příjemný. Ráno jsme v naší cestě pokračovali jižně od Padovy do oblasti Coli Euganei s pěknými lázněmi Abano Terme, odkud jsme se pak vydali na sever, směrem na kolébku Grappy – Bassano del Grappa. Nemohli jsme minout a neprohlédnout si nádherně zachovalé pevnostní město Cittadella. Z Bassana je to už jen kousek na Piavu a za řekou se již rozkládá náš hlavní cíl mez Valdobiadene a Conegliano – oblast Proseco.

Prosecco je krásná hornatá oblast s každým kouskem volné půdy využitým na vinice, jejichž hlavními produkty jsou Prosecco di Conegliano – Valdobbiadene DOC (Prosecco doplněné verdiso, Pinot grigio, bniasco event Chardonnay; vyrábí se jako frizzante nebo spumante event. Cartizze). Nocleh jsme zvolili na Lago di Santa Croce v nádherném údolí Dolomit. Opulentní večeře v místní pizzerii byla krásnou tečkou za bohatým dnem. Touha za dalším poznáním východního Veneta nás zavedla další den až na slovinské hranice a řeku Soči do Gorizzie. Collio Goriziano DOC je jedna z nejlepších oblastí Italie pro bílá vína, ale produkují se zde i výborná vína červená, například 17 odrůd vín v oblasti na východní straně řeky Judrio u města Gorizzia. Nejběžnější Ribolla Gialla, Malvasia istriana, Tokai Friulano. Nejvzácnější je Picolit (sladké bílé víno ze zvláštní révy). Historická odrůda je i Verduzzo.

Z Veneta jsme pokračovali severně od Udine do oblasti Colli orientali del Friuli DOC. Oblast severně od Udine zahrnuje 24 druhů vín, z toho 1 dezertní (Ramandolo). Těší se velkému renomé také díky výbornému spumante a frizzante. Dobře se daří Pinotu bianco. Následovala cesta do historického města Gemona del Friuli, ubytování v kempu a večerní výlet do města s fajn hospodami. Noční vítr v kempu pod štíty Dolomit připomínal bivak na Anapurně, nicméně jsme se ráno probudili v pořádku s vědomím, že plán byl splněn a tak nezbývá než odjet domů.