Po odchodu některých členů z kroužku (převážně ze zdravotních důvodů) jsme stáli před dilematem co dál a výsledkem byla náborová akce a nejpočetnější výprava v dějinách kroužku. Kam jinam vzít nové členy než do oblíbeného Alsaska. Obvyklá cesta a ubytování v Obernai, vše tentokrát zpestřeno utrhnutým spojkovým pedálem těsně u kempu. Druhý den oprava s vypůjčeným nářadím a návštěva servisu. Nicméně jsme se vydali na cestu po okolí.

Další den konečně následovala výměna pedálu a nákupy proviantu a vzorků na „statečkách“. Náladu nám kazilo pouze chladné a deštivé počasí. Za nezadržitelného zhoršování počasí jsme zajeli do Bádenska a projezdili Kaiserstuhl. Jen „mladej Kamm“ a snad ještě víc „stará Kammová“ měli radost z obvyklých českých návštěvníků a jejich zvětšujících se nákupů. Kammovo víno nám však letos nějak nejelo, naštěstí jsme objevili jiné producenty, jako byl Maurice Gris z Ammerschwiru s výbornými Pinoty.

Vedeni předchozím předsevzetím jsme po dnech trávených v Alsasku konečně vyjeli na prohlídku (tentokrát skutečnou) Pfalze. Nabuzeni Ivošovými referencemi jsme se v srdci Pfalze vrhli do nákupů a ochutnávek. Povzbuzování typu “tudy vede cesta“ naši touhu po ochutnávce umocňovalo. Nevím, kam jsme v té chvíli dali úsudek, ale košt v klidu v kempu a s rozvahou dopadl dost tristně. Ještě že jsme měli „olej“ od slečny Jarmily z vinotéky a mohli jsme ty sladkosti naředit. Na tuto dobu v neuvěřitelné zimě, jsme trávili noc namačkáni v autě s cuvéčkem českého veltlínu a ryzlinku z Pfalzu za zvuku bigbítu z chraplajícího kazeťáku a nakonec nám bylo docela fajn. Pro neustálé deště a progredující zimu jsme se rozhodli další den pro návrat.