Záměr byl jasný - prozkoumat zatím u nás ne příliš známe a hlavně podceňované německé vinice. Návštěva v Alsasku jen na skok určena jen k nákupu vín v oblíbených destinacích. Cesta proběhla za obvyklé konzumace, ale vzhledem k tomu, že jsme k Heidelbergu neměli tak daleko, dopadla lépe. Večer jsme měli domluvenou konzumaci Schriesheimu (severně od Heidelbergu) ve vinařství Wehweck. Ochutnávka proběhla zdárně nejen co se vína týkalo (Müller, Riesling, Kerner a Silvaner), ale taky spousty jídla a ještě nákupu proviantu v družstevní prodejně. Druhý den jsme se věnovali prohlídce Heidelbergu a vinic v okolí. Večer nás pro nepřekonatelné problémy doma opustil Miloš a odjel na Hockenheim ring.

Třetí den jsme odjeli do Pfalzu směrem na Mittelhaardt, srdce falckého vinařství. Byli jsme zaskočení obrovskou rozlohou vinic na vápencovém podloží táhnoucími se až k francouzské hranici. Přes Neustadt a Landau jsme u Wissembourgu přejeli do Alsaska. Cesta vedla do oblíbeného kempu v Obernai. Další den cesta po již známé částí Alsaska s nákupy v Dambachu u Romaina Jehleho, ale poprvé taky u Jeana Louise Kamma.

Následoval přejezd Rýna a návštěva Keiserstuhlu s nezapomenutelnou návštěvou a ochutnávkou u Moniky Barcher-Schmidt v jejím rodinném vinařství v Oberrottweilu (výborné pinoty a ryzlinky). Nocleh v Obernai a pátý den odjezd do jižního Bádenska, prohlídka vinic směrem na Lahr. Večer bohatýrský večírek v kempu nedaleko dálnice a ráno odjezd přes Schwarzwald domů, tentokrát se všemi pasy.