Den I.

Zase to deja vu, zase deštivé a temné ráno první neděli v září. Povznesená nálada, posílená stále dobrým proseccem, však kontrastuje s počasím. Po přípitku zajedeme do Prahy pro Romana K. a pak hurá na jih. Teda jen k Mnichovu, dále obvyklé recidivující zácpy udělaly z cesty peklo. Ještě, že se za Alpami oteplilo a přestalo pršet. Do kempu Del Garda Village v Peschieře jsme dorazili skoro za tmy. Ubytování v objednaném mobilhomu však proběhlo bez problémů. Za ty prachy velmi slušné – 2koupelny, klimatizace, TV. Řízky z domu nám vylepšily dojem z cesty, popili jsme víno z vlastních zásob a těšili se na dny příští.

Den II.

Ráno za hezkého počasí jsme vyrazili natěšeni celých 8 km do naší první degustace ve firmě Ca Maiol v Desenzanu. V krásném a moderním vinařství se nás ujala velmi pohledná a příjemná sommelierka a dala nám ochutnat vskutku výborná vína z Lugany. Některá vína této firmy jsme ochutnali již v Čechách a svou dobrou pověst zde jen potvrdila a způsobila první nákupy. Skvělý začátek, skvělá snídaně. Odsud byl jen skok do nábřežní restaurace v Desenzanu na dopolední kafíčko a krátkou procházku.

Po polední siestě jsme si to namířili na západní břeh Gardy do Mírou vytypovaného vinařství Cantina Franzosi v Puegnago del Garda. Kde, byť ještě měli zavřeno, nás pustili dál. Ochutnávka probíhala trochu specificky – slečna předvedla celé spektrum, podala nám základní informace a decentně se vzdálila do jiné místnosti a tak jsme si nalévali a degustovali nejen víno, ale i olivový olej. Následovaly nákupy včetně místního salámu. Sortiment vinařství zabíral jak vína z Lugany, tak i Bardolina včetně dobrého Chiaretta classica, dále výborné olivové oleje, místní pečivo i salámy.

Na zpáteční cestě jsme se stavili v Sirmione, kde přišla první pizza a návštěva zajímavého a zachovalého historického centra s haldami zmrzliny v různých aranžích. Večer proběhl v kempu s obvyklou degustací denních úlovků.

Den III.

V úterý jsme volili trochu delší, ale velmi očekávaný výlet do oblasti Valpolicella. Cesta nás zavedla do zdejších krásných údolí nad Fumane. Přejezd přes hřeben do Marana s úžasnými výhledy na Gardu byl zážitek. Cestou z Marana do Valgatary jsme zavítali do vinařství Corte Archi a byla to pecka hodná firmě patřící do nejlepší stovky vinařství v Italii. V historických prostorách, kde nám pan majitel předvedl od Valpolicelly classico, přes úchvatné ripasso až po neskutečné amaretto, co umí a u toho nám zasvěceně vyprávěl o své nejen vinařské, ale i s tím spojené životní filozofii. Prostě dokonalé. I zde jsme rádi odlehčili svým bankovním kontům.

Posledním na tento den plánovaným údolím byl Negrar, kde jsme se stavili již před lety. Svou návštěvou jsme poctili vinařství Fratelli Vogadori, produkující celé spektrum vín Valpolicelly, dále vína růžová, bílou garganegu i sladké passito a recioto. Všechen personál zde byl nápadně mladý a zapálený do výroby vína. Degustace obsahovala i ukázku prostor, kde zraje amaretto. Všechno bylo opět velmi pitelné. Potom už jsme se těšili do kempu, abychom mohli probrat den plný zážitků spolu se vzorky valpolicelly.

Den IV.

Následující den byl v plánu opět kratší výlet do sousední oblasti Bardolino. Vyjeli jsme po pobřeží Gardy, ale brzy nás ten lunapark a množství lidi přestal bavit a tak jsme zabočili do kopců směrem na Cavaion Veronese, kde jsme hledali vytypovaná vinařství, ale v Ca Bottura bylo plno a tak nás neomylný instinkt našeho samozvaného dovedl do firmy Le Fraghe v Cavaion Veronese, které vlastní Matilda Poggi. Tu jsme však pro pracovní vytížení se startující sklizní neviděli. A tak se nám věnovala její sympatická zaměstnankyně, která na degustačních vzorcích opravdu nešetřila, takže se z toho brzy stal normální mejdan v historických budovách ze 17 století. Ochutnali jsme kompletní produkci třicetihektarového vinařství a nakupovali pak ve velmi povznesené náladě.

Ve stejném duchu jsme pokračovali směrem do obce Cola di Lazise zkontrolovat vinařství Le Tende, kde místní obsluhující na tom byla podobně jako my, takže ochutnávka podle toho vypadala. Zde jsme se již setkali kromě zástupců oblasti Bardolino i s víny custoza a šumivým chiaretem. Ještě že cesta domů byla fakt krátká.

Den V.

Ve čtvrtek nás čekal nejdelší výlet do exkluzivní oblasti vín spumante – Franciacorty.

Objeli jsme jižní břeh Gardy a kolem Brescie rovinatou krajinou jsme nakonec zabočili do kopců v okolí Lago d´Iseo. První zastávka byla Azienda agricola Mirabella v Rodengo Saiano. Vinařství založené v roce 79 Teresiem Schiavi dnes obdělává 56 ha vinic se specializací na produkci zdejších výborných spumante klasickou cestou, ale i vín tichých. Absolvovali jsme krátkou degustaci a nákup a už nás čekala úchvatná krajina stejně jako samotné Lago Iseo.

Po prohlídce okolí a samotného města Iseo jsme se vydali do obce Clusane na jihozápadním břehu jezera. Zde jsme navštívili vinařství Bonfadini. Za 25 euro jsme absolvovali hodinovou prohlídku s degustací a dokonce i s lehkým obědem. Luxusní, moderní a při tom vkusný interiér korespondoval s velmi příjemnou průvodkyní a výbornými víny. Spumante Franciacorta na bázi chardonnay ve spojení s pinoty snesou srovnání i s mnohem slavnějšími (a dražšími) sekty z Francie. Jak v Mirabelle, tak v Bonfadini jsme byli velmi spokojeni.

Den VI.

Poslední den naší poznávačky nás čekala návštěva nejmenší apelace oblasti – Custoza. Na zdejší svěží ovocitá vína jsme byli hodně natěšeni. Z Peschiery do Custozy je to kousek, tak jsme se cestou stavili na památky bohatém místě Valeggio sul Mincino. Jmenovitě na Ponte visconteo – dlouhém opevněném přemostění údolí Mincina ze 14. století.

Pak už jsme jeli přímo do vinařství Aldo Adami v Custoze. Vína nás potěšila. Vyráběná na bázi garganegy v spojení s trebianem, friulánem, cortrese eventuálně dalšími odrůdami se vyznačovala hezkou květnatoovocitou delikátní vůní s plnou chutí, příjemnou a šťavnatou. Poté jsme navštívili památník známé bitvy, která zde proběhla 24.6.1866, v níž Rakousko porazilo italskou Mincijskou armádu a ztráty na obou stranách dosáhly 15 000 vojáků.

Na oběd jsme si odskočili na předměstí Verony, do klasické italské rodinné pizzerie. Pak už nás čekala poslední zastávka – vinařství Monte del Frá v Sommacpagne. Velké vinařství založené v roce 1958 dnes obdělává 158 ha. Nabídka je široká – od vín oblasti Custoza přes Bardolino až po Valpolicellu. Zdegustovali jsme vína oblasti Custoza, která byla opět dobrá. Za nákup staly i exkluzivní grappy.

Den VII.

Následující ráno jsme dobalili, uklidili náš příbytek a vyrazili jsme k domovu.

Závěr

Myslím, že i tentokrát se výlet vydařil – ubytování na jednom místě, mobilhome, nízké denní dávky najetých km, při tom každý den jiná oblast, hezké počasí… A hlavně výborná vína a takřka všude ve vinařství jsme potkali neskutečně příjemné lidi. Bylo to fajn.