Nápad vrátit se do Piemontu v naších hlavách zrál již dávno, neboť jsme tento významný region odškrtli během jednoho dne při návštěvě Ligurie v roce 2010.

Kaiserstuhl

Natěšeni jsme vyrazili v časném sobotním ránu 31.8. Cesta Německem až na drobné tlačenice na křižovatkách v Bádensku Württembersku proběhla bez komplikací. Proto jsme v cíli našeho prvního dne v Kaiserstuhlu byli včas. Rozhodli jsme se toho hned využít a zamířili jsme na Eichstetten a odtud úzkými stezkami do vrcholové části Kaiserstuhlu. Čekala nás úchvatná podívaná v členitém terénu tohoto sopečného pohoří, které je několik tisíc let obděláváno ve jménu vína. Dolů jsme sjeli na západní část a v Leiselheimu zavítali do vinařství Weingut Birmelin na povedenou degustaci. Majitel patřící k mladší generaci zdejších vinařů nám velmi zapáleně a vtipně předvedl zdejší produkci. Víno bylo výborné, bílé rulandy potěšily stejně jako Spätburgunder a Acolon.

Následoval nákup převážně bílých vín na cestu a i něco domů. Ubytování jsme měli objednané v nedaleké vesnici Merdingen v hotelu Gasthof Keller. Při příjezdu hotel vypadal opuštěný, nicméně na nás v chodbě čekal košík s klíči od pokojů. Je to příjemné ubytování pro méně náročné.

Cesta přes Švýcarsko

Ráno hotel ožil a po slušné snídaní jsme se vydali do nedalekého Švýcarska. Představa o příjemné cestě krásnou krajinou brzy vzala za své. Silný provoz, komplikovaný uzavírkami dálnice každých 30-50 km, byl únavný. Nápad vyrazit na Gotthard průsmykem a vyhnout se koloně při vjezdu do tunelu se také neukázal šťastným při více než hodinové frontě ve vrcholové partii. Náš časový plán byl v prachu a definitivně se zhroutil, ještě když jsme v Italii netrefili sjezd z dálnice. Barák v Nizza Monferato jsme však našli a ubytování bylo náplastí na ten příšerný den. Čekala nás stará piemontská zemědělská usedlost, pět ložnic, tři koupelny, rozsáhlé společné prostory, a to vše o samotě a hned u vinic.

Gavi

V pondělí jsme se vydali do nejvzdálenější apelace - do Gavi. Po krátké prohlídce města pod pěknou pevností jsme brzy zjistili, že pondělí zde není úplně nejlepší den, protože většina podniků a vinařství má zavíračku. Pak jsme se vnutili do rodinného vinařství La Chiara, patřící rodině Bergaglio, která již po 3 generace patří ke zdejší špičce. V hezkém prostředí jsme přechutnali lokální produkci cortese v různých stylech a nakoupili za krásné peníze. Zpět jsme se vraceli s krátkými zastávkami přes Ovadu a Acqui Terme. I zde však najít v pondělí otevřený podnik bylo dost náročné. Jinak proběhla cesta bez komplikací.

Asti

Následující den jsme zavítali do největšího města v okolí do Asti. Sedmdesáti pětitisícové město, kde akorát uklízeli po víkendovém Paliu, je v centru napěchované řadou historických památek, které jsme postupně navštívili. Došli jsme až ke katedrále zasvěcené panně Marii a sv. Gothardovi, která pochází z konce 11. století. Poobědvali jsme italský street food ve zdejším parku a vyjeli jsme degustovat Barberu d’Asti. Nákupy a degustaci jsme provedli v Cantina sociale „Barbera sei Castelli,“ kde jsme ochutnali klasickou Barbera d´Asti a Nizza (do roku 2014 známou jako Barbera d’Asti superiore Nizza), což je Barbera ze subapelace Barbera d’Asti limitována jen na určitou část obcí. Je skvělá, ale také dražší.

Cestou domů jsme se stavili v Nizze Monferato, nedaleko naší rezidence ve vinařství Sant Evasio ležícím ve viničných tratích San Nicolao. Zde nám ochotně předvedli jejich produkci v celém piemontském spektru se skvělými Barberami a velmi luxusním Dolcettem.

Pochopitelně následovaly nákupy, přičemž jsme jaksi zapomněli zaplatit erární nákup. Což jsme srovnali další den a jako odškodné jsme se zde stavili ještě několikrát do konce zájezdu. Hezké místo a velmi příjemná vinařka.

Okolí Nizzy

Třetí den našeho zdejšího pobytu jsme věnovali výletu po blízkém okolí Nizzy. Vyjeli jsme do Nizzy na trh a pak jsme pokračovali směrem na Canelli a odtud na jednotlivé pahorky s vesnicemi jako San Marzano Oliveto, Moasca a Calosso. Na zdejších kopcích pohoří Monferato jsme objevili Valtra Bosticardo a vinařství Tenuta dei Fiore. Úžasné místo, úžasní lidé a dokonalá vína. Takové Barbery jsme ještě neměli. V Costigliole d’Asti jsme zjistili, že jsme zde před devíti lety již byli. Přes Agliano Terme jsme dojeli do Montegrosso d’Asti, kde jsme se stavili na výborné osvěžení v místní taverně. Moc pěkný výlet po hezké krajině a hlavně žádní turisté. Jen těch vinařství nebylo otevřeno moc, protože začala sklizeň. Večeři jsme měli zamluvenou na doporučení v Ristorante Pizzeria da Teo v nedaleké vesnici Mombaruzzo. Výborný počin, jen začalo opravdu pršet a kolem zuřily bouře.

Barbaresco

Následující den už jsme natěšeni na Nebiolo, tentokrát v podobě Barbaresca, směřovali opět přes Canelli a Santo Stefano Balbo divokou rozeklanou krajinou s neuvěřitelnými výhledy do zdejších nejvýše položených viničních tratí v okolí vesnice Mango. Pak už nás čekala první vesnice Barbaresca DOCG Neive. Na kopci položená kruhová obec s úchvatným centro storico. Po prohlídce jsme zakotvili na degustaci ve vinařství Massimo Rivetti. Ta se nám díky příjemné obsluze trochu protáhla. Kromě Nebiola a Barbery d’Alba jsme ochutnali i cuvé Garasin – Merlot s Cabernetem. Také nás zde informovali, jaké škody na vinicích způsobily noční deště a bouře, že některé vinice s Dolcettem byly na prahu sklizně úplně zlikvidovány. Cestou dál jsme si prohlédli samotné Barbaresco a sjeli do údolí řeky Tanaro, kde byly následky přívalových lijáků a krupobití všude vidět. Nasyceni Nebiolem jsme se vydali do oblasti Roero okusit bílý Arneis. Prokličkovali jsme zdejší krajinu plnou kopců a údolí a zakotvili na degustaci v Tenuta Carretta v Piobessi d’Alba. Arneis opravdu uměli.

Barolo

Další den za nejistého počasí nás čekalo věhlasné Barolo. Cestu tam jsme nijak nekomplikovali a po dálnici dojeli do Alby, která však velikostí i výstavností za Asti pokulhává, byť je to zdejší lanýžová metropole. Poznávačku Barolo DOCG jsme začali jak jinak než v Grinzano Cavour s hradem, který je sídlem rytířského řádu podporujícího zdejší víno a lanýže. „Ordine dei Cavalieri del Tartufo e dei vini d’Alba.“ Za zhoršujícího se počasí jsme vystoupali do obce La Morra s krásnými výhledy, ale zde již začalo pršet. Pobyt na tomto pěkném místě tím byl hodně diskvalifikován. V Barolu již cedilo hodně. Navštívili jsme zdejší velmi zajímavou degustační expozici. Stojí to za to. Lačni pravého barola jsme dojeli do Azienda agricola Josetta Saffirio v Monforte d´Alba. Vinařství a degustace včetně sklenic odpovídala kvalitě a ceně Barola. Za 35 euro jsme dostali pět vzorků, jejichž kvalita a zážitek z nich postupně gradoval.

okolí Nizzy 2

Poslední den pobytu jsme se vydali do okolí Nizzy, kde jsme ještě nebyli: směrem na Castelnuovo s výhledem na Alpy a pak do Montegrossa k našim známým na aperitiv. Oběd jsme měli zamluvený na hradě ve vesnici Moasca v moderní restauraci, kterou jsme si vyhlédli při předchozí návštěvě. Šlo o úžasný gurmánský zážitek. Pak už jsme realizovali jen poslední nákupy v San Evasio. Pobalili jsme a trochu poklidili, abychom mohli ráno brzo vyjet k domovu.

Cesta domů a závěr

Barák jsme předali v pořádku a načali zpáteční cestu. Záhy začalo pršet a vytrvalý déšť střídaly ještě prudší průtrže. Na Brenneru byly ji 3 cm sněhu. Všechny cesty z Innsbrucku byly zacpány a u Mnichova narváno. Cesta po dálnicích střední Evropy je velmi náročná. Ale ani tento negativní zážitek nedokázal zmenšit nadšení z letošního výletu. Opět skvělá vína, což se ostatně čekalo, a potkali jsme skvělé lidi. Výborná gastronomie, příznivé ceny, nádherný kraj a hlavně málo turistů. Vřele doporučujeme!