Letošní rok byl dvacátým rokem existence našeho kroužku. Plánovala se celá řada akcí stejně jako parádní výlet. Z celé řady akcí díky covidu nebylo skoro nic a i zájezd vypadal v ohrožení. Na nominačním večírku „Boudička“ bylo rozhodnuto o výletu do jižního povodí Rhony. Objednalo se ubytování, udělal se plán a nakonec jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli pojedeme. Nakonec jsme přeci jen vyrazili.

A tak jsme ještě v tmavém ránu poslední pátek v srpnu připíjeli na náchodském náměstí tradičním Proseccem na zdar akce. Vzhledem ke vzdálenosti takřka 1500 km do naší cílové destinace jsme cestu plánovali s noclehem. První den byl plánován v Belfortu. Cesta, díky výrazně menšímu provozu v době covidové probíhala vcelku bez obtíží, jen kdyby nás netrápil již obvyklý několikahodinový déšť. I my staromilci jsme se dovedli ubytovat v B&B hotelu bez recepčního přes automat. Na přespání při cestě byl hotel úplně ideální.

Ráno se turistické družstvo vydalo na pevnost v Belfortu a s lehkým zpožděním proti plánu jsme vyrazili na jih. Z dálnice jsme sjeli až v Bollene, odkud byl do Cairanne, místa našeho ubytování, již jen kousek. Dům Cemin de Blauvac jsme našli a po chvíli nás majitelé přivítali. Myslím, že nás ubytování od první chvíle nadchlo. Bylo jasno, ale chladněji než jsme čekali a s poměrně výrazným mistrálem.

První den v Cairanne jsme vyrazili do okolí přes Rasteau do Vaison-la-Romaine a pak jsme zabočili do hor. Naším cílem byla vesnice Suzette s nádhernými výhledy. Vinařství byla však, jak jsme ostatně čekali, v neděli zavřená. Strávili jsme zde nádherné dopoledne na terase s výhledem a užili si vlastní degustaci. Další cesta vedla do Le Barroux, další historické vesnice se zachovalým hradem. Odsud byl již jen kousek do zdejších nejznámějších apelací ve Vacqueyras a Gigondas, kde jsme absolvovali ochutnávku ve vinařství Pierre Amadieu. Vína nás nadchla. Následoval návrat na barák, Jídlo, víno, bazén… prostě byla to dřina.

Další den byl trh v Bédoinu a tak jsme trochu změnili plán a zařadili jsme na dnes Mont Ventoux se zastávkou na trhu. Trh dle očekávání byl plný lokálních produktů – stohy levandule, koření, mýdla, sýry, salámy, chleba… Nakoupili jsme zde grilovaná kuřata a chléb a vyjeli jsme na ten kopec. Užasný zážitek, neskutečné výhledy, i když byl samotný vršek pro stavební práce uzavřen. Ale vítr a fakt zima. Když jsme se dost pokochali, sjeli jsme o hodně níž na oběd na lesním odpočívadle. Degustace a nákupy se uskutečnily v Chateau Juvenal v Sablet. Vinařství zde poměrně dobře hodnocené s kompletní přehlídkou lokální produkce. Následovala návštěva úchvatné vesnice na úbočí hor - Séguret. Hezký zážitek.

V úterý jsme měli v plánu nejdelší výlet. Náš první náš cíl byl Tavel s pověstnými růžovkami. Zavítali jsme do Domaine Lafond a udělali jsme dobře. Vinařství dováží víno i do Česka. Přehlídka zdejší produkce včetně klasických zdejších skvostných růžovek. Po nákupech jsme vyrazili směrem na Lirac. Cestou jsme objevili poměrně zastrčené Chateau de Segriers. Zvenku připomínalo zanedbaný statek našeho venkova, ale uvnitř vládla uvolněná a pohodová atmosféra korunována degustací výborné zdejší produkce, včetně vín z vinic pilota F1 Jeana Alessiho. Odsud už byl jen kousek do Chateauneuf-du-Pappe. Zde jsme měli v plánu poobědvat, čekání na místo v restauraci nás dost otrávilo a jídlo za to ani nestálo. Odsud jsme vyrazili domů spravit si chuť vydatnou večeří z našeho domácího grilu.

Příští den byl věnován návštěvě Cotes de Adhémar a největšího renesančního zámku Francie – Chateau de Grignan. Počasí nám přálo. Cestou zpět přes Valreas jsme objevili zajímavé vinařství ve Val des Rois. Bohužel na nás neměl majitel moc času, tak jsme si slíbili, že se vrátíme a zakoupili vzorky zdejší produkce. Odpoledne jsme měli domluvenou exkurzi ve vinařství Mazurd v Tulette, kde pracoval majitel našeho letního sídla. Zajímavé, provedl nás celou výrobou, včetně zdejších betonových zracích tanků.

Zbytek pobytu v Cairanne jsme zasvětili výletům po okolí, návštěvě olivového mlýna v Puyméras, pěší prohlídce Rasteau a Cairanne, degustaci ve zdejších vinařstvích a vaření na baráku.

V sobotu jsme se rozloučili s našimi domácími a vyjeli směrem na horní vinohrady Rhóny. Střídali jsme levý a pravý břeh kvůli výhledům. Krásné údolí, bohužel hustě osídlené a industrializované. Samozřejmě nemohla chybět návštěva Crozes Hermitage a Thainu se slavnou Chapelle Saint Christophe. Následoval sjezd do Thainu a návštěva ve vinotéce jednoho z majitelů zdejších nejproslulejších vinic M.Chapoutiera. Pustili jsme chlup, ale proti srdečné atmosféře ve spoustě skromnějších podniků to bylo o moc chladnější. Sem se asi vracet nebudeme. Cesta do našeho cíle v Dole proběhla již jinak bez příhod. Po ubytování v Dole jsme prošli městem, jehož centrum bylo zarouškováno kvůli Covidu i na venkovních prostorách.

Po časném vstávání jsme rychle vyjeli k domovu. Vzhledem k příjemnému provozu cesta rychle ubývala a domů jsme dorazili celkem včas.

Myslím, že to byl důstojný výlet ke dvacátému výročí Kroužku. Nádherné ubytování, příjemný kraj, krásná krajina. Možná to bylo poznamenáno Covidem, ale chyběla větší srdečnost v některých Chateau a patrné jsou výrazně horší podmínky v oblasti pohostinství proti Itálii. Vína a celkový silný dojem však za tuto cestu (i přes její vzdálenost) stály.