Po několika odkladech jsme konečně zvolili Itálii, která se právem řadí mezi významné vinařské velmoci. Historie vinařství se zde píše již asi 3000 let, vše souvisí s příchodem řeckých kolonizátorů. Pro cestu jsme vybrali skutečnou klasiku, Toskánsko.

V již stabilizované sestavě s Ivošem za volantem cesta rychle utíkala. Některým studentům barvy až příliš, takže se Lago di Garda málem nedožili. Po příjezdu byla na programu večerní koupel v jezeru a po několika pivech Moretti spánek. Nad ránem udeřilo vedro a tak jsme rychle spěchali na jih, aby bylo ještě větší. Ubytovali jsme se ve Florencii v kempu Michelangelo. Teplota dosahovala slabé čtyřicítky, to se ani Chianti nedalo pít. Čekání na to, že se ochladí, se ukázalo jako marné a tak jsme se pustili do prohlídky města. Na náměstí u Signorie a před Dómem bylo opravdu vyhřáto. Aleš asi hodinu nepromluvil. Kolem kostela svatého Lorenza a tržnice jsme se vydali k Fortezza di Basso, ale skončili jsme v restauraci Narrone, kde bylo moc fajn večeře a opravdu exkluzivní Chianti classico nám vylešilo náladu. Rozjařeni jsme si cestou zpátky koupili v centru 2 láhve vína do kempu (nijak levný), ale dost nás napálili, a tak jsme vzali zavděk hnusným, ale ledovým pivem Victor v bufetu.

Ráno nás čekala cesta do slavného města San Gimignano s proslulými věžemi a neméně slavným bílým vínem Vernaccio. Nákupy vína a pochutin vyvrcholily na tržnici, kde jsme spořádali pěkný kousek vepřového selátka (porcetto). Následoval výlet do krásného města Siena, posezení na kafíčku na náměstí Del Campo a nákup pochutin pěknou prohlídku města zakončil. Cesta pokračovala za dalším z velkých vín Toskánska - Vino Nobile Di Montepulciano DOCG (Sangiovese 60-80%, Canaiolo nero 10-20%, zbytek další odrůdy i bíle – Trebiano). Samotné Montepulciano stojí za to navštívit. Dýchne na vás středověk. Krásné vinotéky, kde se zároveň nabízí řada sýrů, olejů, salámů, šunky a různá pesta,to je festival požitků. V krámě jsme si potěžkali lahev Brunela, ale to bylo přeci jen dost drahé na naše poměry. Ochutnali jsme a nakoupili další kvalitku Rosso di Montepulciano. Nocleh po tomto plném dni jsme vyhledali na břehu Lago Trasimeno v Umbrii. Moc klidný a příjemný kout.

Čtvrtý den odjezd do jižního Toskánska, kolem Montalcina (Bardolino) jsme se otočili na sever a vydali se zkoumat oblast Chianti a dojeli až do oblasti Chianti classico. Prohlídka oblasti je jako všechno zde moc pěkná. Nákupy vína v Castellina in Chianti s ochutnávkou následoval odjezd a hledání noclehu. Narozdíl od původního plánu dojet až k Modeně jsme cestu zkrátili a našli neuvěřitelný kemp v lese u Empoli připomínající naše pionýrské tábory z konce šedesátých let minulého století. Po snídaní jsme se rozjeli směr Emilia Romagna. Nutno říct,že po malebné a zajímavé krajině Toskánska nás Pádská nížina moc nezaujala - vinice, jablka, prasata a hlavně rovná celku nudná krajina.A tak jsme bez velkých zastávek minuli Modenu a Parmu a s chutí se vydali na západní břeh Lago di Garda. Pěkný a vybavený kemp s příjemným koupáním jsme opravdu uvítali, jen Aleš se definitivně v tom vedru zavařil. Proto jsme na další den naplánovali výlet na velká Lombardská jezera a do údolí Valtelina, kde jsou horské vinice na prudkých úbočích Alp. Nicméně ani zde o moc menší teplo nebylo, aspoň že zdejší vinice jsou opravdový zážitek. Vyrábí se vína Valtellina DOC (Chivennasca, což je místní název pro nebbiolo + příměs merlotu, Pinot nero nebo rosoly, silná živá barva, subtilní buket), které jsme nakoupili a horskými soutěskami ze severu přijeli zpět na Gardu. Poslední nocleh a ráno v klidu odjezd domů.