Přátelé, kamarádi ,

po loňském, co do vzdálenosti oddychovém, výletu se nám letos zastesklo po Italii a to po regionu, kde jsme strávili zatím jen jednu noc, po Umbrii.

Region

Je to malý (8 464 km2., 900 tisíc obyvatel), vnitrozemský a velmi osobitý region s přezdívkou “zelené srdce Itálie.” Oblast se vyznačuje kopcovitou a hornatou krajinou s většinou zalesněnými kopci. Oblast je úrodná, pěstuje se zde víno, obilí, tabák, zelenina a olivy, chovají se zde ovce. Dělí se na dvě provincie – Perugia (PG) a Terni (TR). Umbrie má řadu středověkých památek – Perugia, Todi, Assisi, Orvieto, Gubbio, Spoleto. Známé jsou kláštery, opatství a středověké hrady.

Reliéfu regionu dominují dvě údolí - údolí Tiberu (Val Tiberina) a Umbrijské údolí (Val Umbra). Nejvyšší vrcholy, jako Monte Vettore (2476 m) leží na jihovýchodě, naopak nejnižší bod kraje (Attigliano - 96 m n. m.) se nachází v povodí Tibery. Největším jezerem je Lago Trasimeno s rozlohou 128 čtverečných km.

Historie

V období rané římské republiky zde žili, západně od řeky Tibery Etruskové a východně od ní se usadili Umbrové, od kterých se odvíjí název celého regionu.

Počátkem 3. století před naším letopočtem bylo území včleněno do římské říše. Po jejím pádu se vlády ujali Gótové, po nich Byzantinci, následovali Langobardi, kteří vytvořili mocné vévodství spoletské.

V 11. – 12. století se v Umbrii vytvářely městské komuny Foligno, Orvieto, Todi a Perugia. Středověká Umbria byla místem působení náboženských mystiků. (sv. František z Assisi), ale i loupeživých dobrodruhů.

Kolem roku 1500 se krajiny zmocnil Církevní stát a držel ji až do roku 1839.

Víno a oblasti

Má se za to, že umění fermentace a výroba vína v Umbrii pochází už od Etrusků. Patrně souvisí s helénskou kolonizací Apeniského poloostrova. Celková rozloha vinic dosahuje přibližně 16.500 hektarů. Pěstuje se tu celá řada odrůd a vyrábí prakticky všechny možné druhy vína: červená, růžová i bílá, šumivá, suchá, polosuchá i sladká s různým stupněm sladkosti, včetně málokde v Itálii vídaných vín botrytických. Nejcennější a ve vinařském světě jsou nejznámější především bílá odrůda Grechetto, ze které se vyrábí tělnatá do ořechových chutí laděná vína a pak červená odrůda Sagrantino se silnou slupkou, .která je zdrojem velkých plných červených vín určených k dlouhodobému zrání a archivaci. Z bílých odrůd jsou to dále Trebbiano, Chardonnay, Malvasia; z červených pak Sangiovese, Cabernet Franc i Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Nero – setkat se ale lze s mnohými dalšími.

Oblast má:

• 2 apelace se statutem DOCG – Montefalco Sagrantino a Torgiano Riserva
• 11 se statutem DOC - Colli Altotiberini, Colli del Trasimeno, Colli Perugini, Orvieto, Orvieto Classico, Aleatico di Gradoli,Est, Colli Martani, Colli Amerini, Assisi,Torgiano
• 4 se statutem IGT.

Sagrantino Di Montefalco – je nekorunovaným, avšak kvalitou suverénním králem Umbrie. Dříve se zpracovávalo na sladké passito. V devadesátých létech 20. století začal lisovat Marco Caprai z této odrůdy suchá vína s mimořádnou svěžestí a krásnými tříslovinami. Dnes se toto víno cení především jako suché – a vynikající. V širším záběru spadá pod Montefalco (DOC). Antonelli, Arnaldo Caprai či Colpetrone vyrábějí vína skutečně špičková.

Torgiano Rosso Riserva - od roku 1990 DOCG, Zvláště v minulosti výrazně ceněná červená odrůda střední Italie, která se pozvolna vrací na bývalé pozice. Nesmazatelně spojena se jménem Giorgio Lungarotti (1910 - 1999), velkého propagátora umbrijských vín a velkého vinaře. Vyrábí se z odrůd Sangiovese a Canaiolo.

Orvieto - nejznámějším vinařským velvyslancem Umbrie ve světě je ovšem bílé víno z apelace Orvieto (DOC). Pěstuje se na více jak 2.100 hektarech a na velmi rozmanitých polohách i druzích půd. Jeho základem je odrůda Procanico (místní název odrůdy Trebbiano). V minulosti bylo klasické Orvieto sladké, které bylo světoznámé. V 60 a 70 letech při celosvětovém nástupu pití suchých vín se Orvieto stalo standardní středoitalskou kupáží trebbiana. Kvalita Orvieta je bohužel velmi kolísavá, velká část produkce má zcela indiferentní, průmyslový charakter. Rozhodně se vyplatí zvolit vína s označením Orvieto Classico pocházející z původních, tradičních vinohradů.

Orvieto se dnes vyrábí v různých stupních zbytkového cukru. Přední výrobci jsou Bigi, Palazzone a La Velette. Výrazně menší množství vyráběného červeného nese označení Rosso Orvietano (DOC).

Samotné Orvieto bylo Etruským městem, kde jsou dodnes ve vulkanickém masivu vytesány sklepy staré 3000 let.

Colli del Trasimeno - v poslední době se těší stoupající oblibě. Vína ze svahů obepínajících rozlehlé jezero Trasimeno mají podobně jako v ostatních umbrijských apelacích bílou i červenou barvu. Mezi výrobci je uznávanou jedničkou Poggio Bertaio.

Assisi - Vína z této apelace spolehlivě zkonzumují tisíce přijíždějících zbožných i bezbožných turistů, takže nic nenutí zdejší vinaře, aby se snažili povýšit kvalitu svých vín jinak, než na konzumní průměr. Azienda Sportoletti je sympatickou výjimkou.

Málokdy lze mimo oblast svého původu narazit na vína z dalších apelací – Colli dei Martani (DOC), Colli Amerini (DOC), Colli Altotiberini (DOC), Colli Perugini (DOC), Lago di Corbara (DOC). V mnoha případech jde o vína z malebně situovaných vinic, jejichž potenciál čeká do budoucna na své využití a ocenění.

Významná vinařství

Lungarotti (Torgiano)

Patří mezi absolutní špičku Umbrie a v posledních 50 letech výrazně přispělo ke zvýšení prestiže tohoto regionu sousedícího s Toskánskem. I když se víno v Umbrii vyrábí stovky let, byla to právě zemitá vína založená na odrůdě Sangiovese, kterými si Giorgio Lungarotti podmanil doslova celý svět. Dnes se jeho vína vyváží do 50 zemí a mezi základní hodnoty vinařství patří neustálé zaměření na kvalitu při dodržení udržitelných postupů při práci ve vinicích. Od roku 2014 je produkce vinařství plně organická. V rámci projektu „Energie z révy“, podporovaného italským Ministerstvem zemědělství, vinařství pilotně testuje využití biomasy s cílem výrazně omezit emise CO2. Produkce vinařství je široká, klíčová jsou zejména vína Rubesco (první víno Umbrie, které získalo status DOC) a Rubesco Vigna Monticchio. Vinařství Lungarotti dnes vedou sestry Chiara a Teresa.

Bigi (Orvieto)

Založené Luigim Bigi v polovině 19 století. Produkuje klasické suché Orvieto (Torricella) a polosladké (Orzalume). IGT Marano z odrůd Grechetto a Chardonay.

Caprai (Montefalco)

Arnaldo Caprai koupil tuto usedlost v roce 1971. Stal se předním pěstitelem Sagrantina a krom vynikajícího passita se zasloužil o výrobu suché varianty. Jeho syn Marco nechal zrát sagrantino v barikových sudech, čímž dosáhl výrazně vyššího potenciálu k archivaci, který je až 25 let.

Le Velette (Orvieto)

Starobylá rodinná firma,která nyní patří již pátou generaci rodině Felici. Nejstarší sklepy pod hlavní “Villou” pochází z 5. století př.n.l. z dob Etrusků.

Castello della Sala

Rodina Antinori tuto usedlost, postavenou v roce 1350, zakoupila v roce 1940 – v té době k ní patřilo 29 farem se 483 hektary polí a lesů. Celý zámek byl poté kompletně zrekonstruován. Dnes zahrnuje 500 ha pozemků, kdy na 160 hektarech jsou vinice (poloha mezi 200 a 400 m n.m.). Castelo della Salla leží na kamenitém předhůří Apenin ve výšce 534 metrů nad mořem nedaleko toskánských hranic a 18 kilometrů od historického městečka Orvieto. Tuto středověkou pevnost obklopuje bohaté dědictví etruské kultury. Zdejší vinice jsou charakteristické svou jílovitou půdou tvořenou naplaveninami na podloží sopečného původu. Pěstuje se zde mnoho tradičních odrůd, hlavně Procanico (klon Trebbiana) a Grechetto, vedle moderních odrůd jako Chardonnay (40 ha ve výšce 230-400 m n.m.), Sauvignon Blanc (35 ha) a Pinot Nero (4,5 ha z roku 1985 a 2,5 ha z roku 1994). Toto moderní vinařství proslavilo jeho populární Orvieto Clasicco, ale kromě vína (celkem se zde vyrobí průměrně 700 000 láhví, z čehož je 200 000 Cervaro) se tu produkuje také domácí kozí sýr a Extra Virgin olivový olej. Castello della Sala je předurčené k produkci nadstandardních bílých vín z Umbria.

Další místa k návštěvě

Spoleto

Spoleto je jedno z nejstarších měst Umbrie. Osídlení bylo doloženo již v prehistorické době. Dochovaly se zbytky umbrijského opevnění z 6. století před naším letopočtem. Nejpůsobivějšími svědky římské přítomnosti (kolonie Spoletium) jsou amfiteátr a Drusův oblouk.

Foligno

Leží na řece Topino a roku 2015 mělo přes 57 tisíc obyvatel. Město s bohatou historií je zároveň důležité obchodní středisko a dopravní uzel. Na místě staršího umbrijského sídliště vybudovali Římané od roku 295 př. n. l. město Fulginium, přes něž později vedla významná silnice Via Flaminia z Říma do současného Rimini. V pozdním středověku zde žila blahoslavená Anděla z Foligna (1248-1309), řeholnice a mystička. V polovině 16. století připadlo Foligno k Papežskému státu. Za první světové války zde bylo mobilizační středisko československého vojska v Itálii. Za druhé světové války bylo Foligno důležitá základna italského letectva a v horách u města byl obávaný italský koncentrační tábor. Roku 1997 bylo i Foligno postiženo velkým zemětřesením, jehož oběti připomíná moderní betonový kostel z roku 2009.

Torgiano

V klenutých sálech Palazzo Graziani-Baglioni, v centru městečka Torgiano, najdete jednu z nejzajímavějších italských sbírek k dějinám vinařství – Museo del Vino. Vystaveny jsou zde staré knihy, ilustrace a dokumenty, také vinné lisy, džbány a sklenice. Raritou je malovaný Dionýsův talíř od Joe Tilsona z roku 1973. K muzeu patří také „osteria“ s prodejem vína.

Assisi

(římské Assisium) je historické město v regionu , proslavené jako rodiště sv. Františka z Assisi a v té souvislosti jako poutní místo a turistické středisko.

Orvieto

Orvieto je historické město. Leží na plochém temeni velkého bloku sopečného tufu. Orvieto bylo založeno Etrusky na tufovém skalisku nad údolím řeky Paglia. Koncem starověku bylo nazýváno Urbibentum nebo Urbs vetus - Staré město.

Perugia

Je hlavní město oblasti Umbrie a provincie Perugia. Město má přes 160 tisíc obyvatel. Malebné historické město leží na výrazném vrchu v nadmořské výšce 437 metrů, uprostřed zelené krajiny. Je sídlem biskupství, dvou univerzit a dalších škol.

Perugia je významné historické a umělecké centrum. Byla centrem tzv. Umbrijské školy gotické a renesanční malby. Nedaleko odtud se narodil významný malíř Pietro Vannucci, přezdívaný Perugino. Vyzdobil mimo jiné zdejší Sala del Cambio sérií fresek a osm jeho obrazů je v Umbrijské národní galerii. Perugino byl učitelem vynikajícího renesančního umělce Raffaela, který v Perugii namaloval pět obrazů a jednu fresku, která je přístupná. Ve městě žili další známí malíři Pinturicchio, Benedetto Bonfigli a významný architekt Galeazzo Alessi.

Je to typické umbrijské město plné historických památek, mladistvé město díky místním i zahraničním studentům, příjemné město, do jehož centra takřka nesmějí vjet skoro žádná motorová vozidla a také město nekonečných úžasných výhledů.

Slovníček

• abboccato – nasládlé
• amabile – sladké
• amaro – hořké
• annato – archivní
• assaggio – ochutnávka
• bicchiere – sklenice
• botte – velký dřevěný sud o obsahu cca 1900 lt
• bottiglia – láhev
• bottiglieria – obchod s vínem
• caratelo – malý dřevěný sud s objemem 30-75 na zrání vinsanta
• cavatappi – otvírák na víno
• fatoria – farma
• fruttato – ovocné
• invecchiamento – zrání
• mosto - štáva z viných hroznů k výrobě vína
• novello – mladé víno
• podere – farma
• solucchero - umbrijský višnový likér
• tappo - zátka
• tenuta – farma,statek
• vendemmia – rok sklizně,ročník.
• vigna – vinice
• vinsante – Svaté víno – vino santo – aromatické sladké až polosladké dezertní víno
• visner – stejné jako solucchero

Gastronomie

Kromě běžných italských pokrmů připravovaných na mnoho způsobu, je kuchyně regionu Umbria bohatá na speciality připravované tradičním způsobem.

Mnoho kulinářských tradic pochází ještě z dob Etrusků -rožnění masa, fermentace vinných hroznů, sýr podávaný s medem, lisování olivového oleje a výroba ovčího sýra Pecorino, pěstování šafránu, hrachoru a pšenice farro. Stejně tak se projevují vlivy nedávných chudých zemědělských pastýřů -využití čočky fazolí a obilnin s malým podílem masa na jídelníčku. Významné je využití lesních plodů – zejména kaštanů, černých a bílých lanýžů, hub, divokého chřestu a fenyklu. Zdejší panenský olivový olej patří k nejlepším v Italii. Samozřejmé je i využití čerstvých bylin a koření.

V regionu se tradičními postupy vyrábí řada sýrů. Velmi chutný je caciotta al tartufo – měkký sýr s příchutí lanýžů nebo místní pecorino – ovčí sýr.

Umbria je pojmem pro milovníky čokolády. Nachází se zde továrna Perugina, kde se vyrábějí čokoládové pralinky Baci (polibky). V každé z nich objevíte přibalený slavný výrok o lásce nebo přátelství. Populární se staly rovněž tradiční říjnové čokoládové hody Eurochocolate.

Trasa

Den I.(31.08.) sobota

Náchod -> Autohotel Venezia

Den II.(01.09.) neděle

Dojezd na barák (Casa ridente nella valle del Menotre con giardino, via Trinita,Pale). Ubytování, prohlídka okolí.

Den III.(02.09.) pondělí

Spoleto – Montefalco – Foligno (100 km)

Den IV.(03.09.) úterý

Castello della Sala – Orvieto – Baschi -

Den V.(04.09.) středa

Strada del Sagrantino Montefalco

Den VI.(05.09.) čtvrtek

Torgiano DOC 40 km (Pila ,Sant Enea)

Den VII.(06.09.) pátek

Co jsme nestihli

Den VIII.(07.09.) sobota

Prosecco ??

Den IX.(08.09.) neděle

Návrat domů