Oblast Utiel-Requena

Španělská vinařská oblast Utiel Requena se nachází od Valencie asi čtyřicet minut cesty na západ po dálnici A3 směrem na Madrid. V oblasti se pěstuje jak bílé, tak červené odrůdy. Vyrábí se zde velmi dobrá cava a pro červená vína je příznačný vysoký výskyt odrůdy Bobal, která zabírá kolem 75 procent plochy. Dále se pěstuje Tempranillo, Garnacha, Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah a z bílých pak Planta Nova, Macabeo, Merseguera, Chardonnay a Sauvignon Blanc. Oblast je pojmenována po dvou městech, která se nacházejí nedaleko od sebe a tvoří tak přirozená centra regionu.

S pěstováním vína se tu začalo nejpozději v sedmém století př.n.l. a podobně jako ve Valdepeñas, tak i tady se vínem zabývali jak Římané, tak Maurové. Zlatým věkem se pak stalo 19. století, kdy došlo k velkému růstu plochy vinic a v roce 1847 pak ke zlepšení dostupnosti regionu výstavbou nové cesty spojující vinice s Valencií, ke které se v roku 1887 přidala i železniční trať. Administrativa lokální apelace (Consejo Regulador) tak dodnes sídlí v budově poblíž železniční stanice Utiel. K rozmachu "pomohl" i mor, který postihnul v letech 1852-1862 vinice ve Francii, aby pak v roce 1864 postihnul i tuto oblast a donutil místní vinohradníky vysadit odolnější červenou odrůdu, bobal. Apelace, vytvořená v roce 1957, dnes sdružuje více než 100 lokálních producentů.

Návštěva vinařství Dominio de la Vega

Vinařství Dominio de la Vega se nachází u cesty spojující Requenu a San Antonio na kraji vinařské vesnice San Antonio de Requena. I když se vinařství nachází ve starobylém statku, je všechno vybavení téměř nové, protože současní majitelé nemovitost zakoupili v roce 2001, kdy ještě sloužila jako diskotéka a pěkně ji rekonstruovali. Firma dodává kromě Španělska svá vína i cavy do různých zemí Evropy a také do Ruska. Na český trh se pokoušela vstoupit se svými ledovými víny, která ale moc nezaujala. Tento krok mi vzhledem ke spektru a charakteru produkce nepřišel moc pochopitelný. V oblasti totiž nemrzne a ledová vína se zde produkují z normálně sklizených hroznů, které jsou dány k ledu a následně vylisovány. Výsledkem je víno, které nedosahuje toho, na co jsme u ledových vín zvyklí a nezaujme. Myslím, že s cavou a červenými víny s výhodným poměrem cena/kvalita by firma v ČR určitě slavila větší úspěchy.

Výroba cavy

Prvotní zpracování hroznů je stejné jako při výrobě klasického vína. Stáčí se do lahví, které se uzavřou korunkou. Dříve se používal korek, ale docházelo ke ztrátě bublinek (při použití korunky ke ztrátě bublinek nedochází). Délka zrání se liší, minimem je 9 měsíců – taková Cava je pak označována jako mladé víno. Od 15 měsíců zrání výše lze Cavu nazývat rezervou. Před korkováním jsou Cavy přesunuty do klecí a dány do speciálního stroje, který je otáčí, aby se uvolnily veškeré kaly a nakonec zůstaly u hrdla. Stroj vykonává otočku o 90 stupňů každou hodinu v průběhu přibližně dvou dnů. Poté se klec s lahvemi umístěnými dnem vzhůru nechá ve skladu, aby se kaly opravdu usadily v hrdle. Následně se hrdla lahví zchladí na -20°C, díky čemuž kal zmrzne a při odzátkování vystřelí pomocí tlaku uvnitř nádoby. Láhev se doplní a přidá se cukr, který zjemní chuť (brut: 8 ml, semidulce: 30 ml, pro export do Ruska: 50 ml). Posledním krokem je korkování a etiketování. Ve vinařství vyrábějí cavu jak z bílých, tak červených hroznů a musím říct, že se jim cava daří, ale také si ji nechají zaplatit. Celý proces je názorně ukázán na fotkách.