účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Richard, Tadeáš

Přes různá omezení a lockdowny jsme v květnu 2021 za vínem přeci jenom vyrazili. Původní plán byl jet dodávkou do Německa, ale vzhledem k okolnostem jsme vyrazili auty na Moravu. Přibalili jsme s sebou Ríšu a taky kola, takže poprvé v historii obou sekcí Vinného kroužku se konala cyklovýprava.

Den I. (čtvrtek)

Odpoledne jsme nasedli do dvou aut a jak táborská, tak pražská parta jsme dorazili v obdobnou chvíli ve večerních hodinách na ubytování, kde jsme uložili kola, otevřeli sklípek a ochutnali místní zásoby. Jednalo se o většinou o víno průměrné, nicméně první večery bývají již tradičně bouřlivé...

Den II. (pátek)

V pátek jsme se probudili do chladného počasí a tak jsme moc nepospíchali. Nicméně na smluvenou schůzku s pracovníkem od Rudiho Woditschky jsme to do Valtic krásně stihli, takže jsme mohli převzít domluvené kartony. Objednávka nebyla kompletní, takže jsme se domluvili na menším opakování v neděli, ale nevadilo nám to až tolik, protože erární karton jsme měli. Následně jsme zajeli do Břeclavi na nákup.

Po občerstvení v minipivovaře v Moravském Žižkově jsme pokračovali do vinařství Singwine na první klasickou degustaci. Měli z nás radost, protože jsme byli po sérii lockdownů asi první, kdo dorazil. Příjemnou ochutnávku jsme spojili s nákupem a pak jsme se ještě stavili u Víti Osičky. Večer věnovali degustaci kartonu vín od Rudiho Woditschky a užili jsme si to!

Den III. (sobota)

V sobotu jsme vyrazili na kolo. K vidění byla kola závodní, nadprůměrná, průměrná, i otřesná. Dalo by se říct, že podobnou paralelu jsme pak zažili i ve vínech a gastronomii. Trasa nás vedla z Bílovic přes Moravský Žižkov, Prušánky, Dolní Bojanovice a rybníky až do Dubňan, kde jsme pojedli z plastu před hospodou místní šmakuládu a pak jsme to vzali do Muťenic. Zde jsme se zastavili na džbánek cuvé u místního obyvatele. V poutavé přednášce jsme se kromě životních postojů domorodce také dozvěděli jak a kolikrát se stříká vinice a kolik to stojí. Následně jsme při odjezdu byli odlapeni jeho kolegou a tak jsme zamířili prudce do stráně a skončili jsme v dalším sklípku u zarytého fanouška Sparty, který nám vykládal spoustu historek, které ve sklepě a jeho okolí zažil. Absolvovali jsme také bohatou ochutnávku v klasickém sklepě a něco jsme popili i v horní části sklepa.

Značně posilněni jsme pokračovali po cyklostezce kolem kolejí směrem na Čejč, potom jsme zahli doleva na Čejkovice, kde jsme uhnuli ostře doprava a pokračovali do kopce na Vrbici. Na vrchol jsme dorazili v krásném odpoledním sluníčku a byl to opravdu pěkný zážitek. Dále jsme se svezli z kopce a ve vinicích nad Bílovicemi jsmesi ještě užili výhled z okolí Kaple sv. Cyrila a Metoděje. Následný sjezd jsme zvládli.

Den IV. (neděle)

V neděli jsme sbalili, opustili ubytování, dojeli do Valtic, vyzvedli zbytek nákupu od Rudiho posla a na kolech vyrazili východním směrem. Překřížili jsme hlavní, i železniční trať a zanedlouho jsme zatočili doleva a dojeli na Pohansko. Pak jsme pokračovali přes Břeclav až na Janův Hrad a do Lednice. Cestu do Valtic přes Areál není nutné popisovat, stejně jako fakt, že je to opravdu krásný kout. Ve Valticích jsme se rozloučili a vyrazili domů.

Bylo to fajn a vzhledem k okolnostem asi maximum možného. Těšíme se ale na standardní výlet!!