účastníci: Jirka, Vítek, Radim, Petr, Tadeáš

Po předloňském úspěšném zájezdu a loňské pauze způsobené studiem velké části sekce v Texasu jsme se rozhodli pro další zájezd a vzhledem k okolnostem nám jako nejlepší cíl přišly německé regiony Rheingau, Nahe, Rheinhessen a Würtemberg.

Den I. (30.4.2015) "I cesta může být cíl"

Avizované se stalo skutečností a Dorostenecká sekce opravdu vyrazila poslední dubnový den na svůj druhý výlet. Po sběrné akci v Praze a vypůjčení dodávky nadešel čas nákupu potravin a vína na cestu. Vzhledem k probíhající ochutnávce moravských vín v supermarketu začal výlet stylově. Cesta, doprovázená konzumací, probíhala podle plánu a až na malou zajížďku bez komplikací. Po příjezdu do Hombergu nad Ohmem za účelem naložení Tadeáše bylo jasné, že původní plán dojet do Wiesbadenu je zbytečně hektický a proto jsme se rozhodli přenocovat v místech, kde se vyrábí vína jablečná.

Den II. (1.5.2015) Rheingau a Nahe

Co jsme nestihli ve čtvrtek, jsme chtěli v pátek dohnat, a proto jsme vyrazili hned ráno po dálnici téměř až do Hochheimu na nejvýchodnější vinice Rheingau. Skutečnost, že byl zrovna svátek práce, nám sice zkomplikovala, ale neznemožnila místní vína ochutnat. Ochutnávka proběhla ve vinařství Wilhelm & Michael Hück, kde nám nabídli celou řadu vzorků včetně slušného červeného Spätburgunderu.

Z Hochheimu jsme pokračovali do kláštera Eberbach, v jehož interiéru se odehrávají některé scény filmové adaptace románu Umberta Eca Jméno růže. Mimochodem je zde také vyhlášení klášterní vinotéka, kde jsme ochutnali perfektní ryzlink. Dále pokračovala cesta vinicemi až do Rüdesheimu na přívoz přes Rýn, kde jsme přejeli do Bingenu a vydali se do nevelké vinařské oblasti Nahe. V Johannisbergu jsme ochutnávali ve vinařství Hanka, kde měli solidní ryzlinky. Po vydatné ochutnávce jsme pokračovali dále a v Münster-Sarmheimu jsme víceméně náhodně zastavili v rodinném vinařství Kruger-Rumpf, jehož tradice sahá až do roku 1708. Vinařství je členem VDP (Verband Deutscher Prädikatsweingüter), což je spolek nejlepších německých vinařství. Za svoji produkci získalo mnoho ocenění, jako například za nejlepší německý ryzlink v cenové kategorii do 10 EUR. Nás se ujal mladší člen rodinného businessu a připravil nám skvělou komparativní ochutnávku se zajímavým výkladem v angličtině. Při ochutnávce se neostýchal otevřít ani opravdu drahé láhve a bylo vidět, že se mu náš přístup líbí. Nám se zase zamlouvala produkce vinařství, a tak jsme i přes trošku vyšší ceny udělali celkem velký nákup a vyrazili hledat nocleh. Potom, co jsme neuspěli v kempu, pak vinou spícího navigátora nastal ve vozidle chaos, ze kterého jsme vybruslili naprosto brilantně, jelikož jsme zasquotovali tepee v jednom vesnickém tábořišti, a tak jsme ani druhou noc nemuseli stavět stan.

Den III. (2.5.2015) Nahe a Rheinhessen

V sobotu ráno, potom jsme se co nejtišeji sbalili a rychle opustili tábořiště, jsme vyrazili objevovat další části Nahe. U Kirnu jsme posnídali v blízkosti vyhlídky Nahe-Skywalk a v Monzingenu jsme poté narazili na vinařství Heinrich, kde nám paní domu dopřála vydatnou ochutnávku jak do počtu vzorků, tak do objemu ve sklenici. Nutno podotknout, že celou ochutnávku absolvovala s námi a není se čemu divit, protože víno měla dobré. V dopoledních hodinách jsme ještě v centru Bockenau zastihli paní z vinařství Schwarz, která kvůli nám musela odložit odjezd na sobotní oběd. Vína zde nebyla tak jednoduchá, nejlepší byl asi suchý dornfelder, následovaný šedou rulandou a ryzlinkem, který se postupem času ve sklenici výrazně zlepšoval.

Dále jsme vyrazili přes Bad Kreuznach a po obědovém pikniku následovali do Alzey a dále do hloubi oblasti Rheinhessen. Splnili jsme vytyčený plán a stavili se v Hochbornu ve vinařství Hahn, kde si sice nejdřív mysleli, že jsme ti Poláci, co jim přijeli spravit střechu, ale nakonec se všechno vysvětlilo a situace vyústila v příjemně strávenou půldruhou hodinu ve společnosti dcery majitele Dorothee Hahnové. A abychom neměli žízeň, zastavili jsme se také v našem prověřeném vinařství Lambertushof v Bechtheimu, které nás opět nezklamalo. Odtud jsme již pokračovali do Heidelbergu, kde jsme s pomocí místních taxikářů našli kemp a poslední noc tak konečně strávili ve stanu.

Den IV. (3.5.2015) Baden-Württemberg

Nedělní ráno přineslo prohlídku romantického zámku v Heidelbergu a poté nám nic nebránilo vydat se prozkoumat bádenské vinice. Vzhledem k nedělnímu dopoledni se nám nepodařilo najít žádné otevřené vinařství ani v takových centrech jako je Schriesheim nebo Weinheim a nakonec jsme se rozhodli vjet zpátky do Rheinhesenska, což se ukázalo jako dobrý krok, protože jsme v XX natrefili na nedělní venkovskou zábavu přímo na dvoře vinařství, kde jsme za zpěvu lokálních umělců ochutnali zajímavou produkci a provedli poslední nákupy. Dále již pokračovala cesta se zastávkou v Hombergu přímo do Prahy.

Byl to sice krátký a intenzivní zájezd, ale užili jsme si to a tak nezbývá, než pomalu začnout plánovat další ročník, protože nápady a chuť vyrazit rozhodně máme!